Dolomity s dětmi

září 2023

Měli jsme být někde jinde. Plán byl odprůvodcovat dospěláky na severu Itálie v Dolomitech a následně přejet na jih do Apenin a průvodcovat tam školu. Pojedu i s rodinou, která mne vyzvedne v Itálii. Předplatili jsme si na severu noc, ať můžeme pak pokračovat dál. Akorát v den odjezdu na "dospělácké průvodcování" jsem se dozvěděla, že do Apenin škola nepojede. Co teď? Dárky na farmu nakoupeny, děti trochu sbaleny, ubytování v severní Itálii zaplaceno s nemožností zrušení. Hm. Nějak to ve mně vězelo, že to není fér, ale tak co, rodinka za mnou přijede a něco vymyslíme tady na severu. Povzbuzením budiž to, že předpověď na další dny je naprosto luxusní!

---

Můj muž je můj hrdina. V neděli opravdu dovezl děti na to naše zaplacené ubytování a po 5ti hodinách v autě s dětmi se tvářil, že to bylo vlastně v pohodě. Mám se asi ještě co učit. Každopádně jsem neděli měla na to, abych udělala malou rešerši, co by se tady dalo dělat, než se ti "pokladi" objevili. Vyšla z toho nejjednodušeji oblast Italských Dolomit, a blízko míst, kde jsem do včera dělala průvodce.

Lokality výletů: 2x Alta Badia https://www.altabadia.org/en/alta-badia-italian-alps-dolomites.html , Falzarego Lagazuoi https://lagazuoi.it/ a Monte Piana https://www.montepiana.com/intro.htm 

Ubytování: měli jsme sbaleno pod stan, ale muž rozhodl, že si dopřejeme. Prostorný apartmán s neuvěřitelnými výhledy na Marmoládu a okolní kopce! v Livinallongo del Col di Lana, Apartments Mirabell (viz foto)

---

PONDĚLÍ

Díky tomu, že jsme si na 1 noc dopřáli hotel, abychom původně měli možnost vyspat se před dlouhou cestou do Apenin, dostali jsme na den zadarmo kartu, která má free vstupy do muzeí, dopravních prostředků atd. https://www.suedtirolmobil.info/it/ . Takže jsme chtěli nechat projet našeho šotouše tím strakatým vlakem, co tu jezdí. Sbalili jsme věci a muž s dětmi se svezl 3 stanice vláčkem ve směru, ve kterém jsme jeli a já jsem je tam autem nabrala.

V poledne jsme dorazili k sedlu Falzarego a chtěli jsme vyjet na vrchol Lagazuoi. Nechápu, jak někdo může natáhnout lano od lanovky mezi dolní a horní stanicí a nedat tam žádný sloup! Nevím, zda to nebyl spíš výtah. Každopádně to byl dost vzdušný zážitek dostat se nahoru, při kterém jsem koukala na obsluhu kabinky, která byla úplně v klidu. Když je v klidu, tak se asi nic neděje a asi to přežijem. Tato lanovka už se nachází v jiném regionu, takže kartička z hotelu neplatila, za to měly děti do 8mi let jízdu zdarma (a na všech následujících lanovkách taky), tak jsme si říkali, že sem můžem ještě 2,5 roku jezdit :-). Nahoře krása střídala nádheru, došli jsme s dětmi na blízký vrchol Piccolo Lagazuoi MAPA, synka bavilo lozit po skalkách a kamenech a dcerka to bohužel chtěla opakovat. Jemu už v kroku důvěřuju, ale dcera v necelých 3 letech ještě tu a tam zakopne, tak jsme dávali dost pozor. Bezvětří, trochu snížku za kamenem, sluníčko a nádherné výhledy, bájo.

Cesta dolů se dá buď několik km obejít, na to jsme se necítili, a nebo projít několikset výškových metrů dolů tunelem z první světové války. Po obhlédnutí terénu jsme se na to taky necítili. Kousek od lanovky jsou ale zachovalé podzemní chodby, dřív sloužící jako střílny, a tak děti pořád lezly dolů a nahoru po žebříku "do sklepa". Dcerka ač před pár měsíci byla docela chodec, teď chytla období "nemůžu ťapat". Touto větou začíná po pár metrech každou procházku, takže naše trasa byla nakonec tak akorát.

ÚTERÝ

Nějak jsem se chytla představu, že teda můžeme i na Tre cime, ač mají dojezd asi hodinu a půl. Protože bylo září a nebyl víkend, říkala jsem si, že nás snad nepotká to, co nás potkalo. Parkoviště nahoře bylo plné a dole blázinec, cestu hlídali policajti, a že máme přijet znovu odpoledne. No to víš žejo... Chvilku jsme to obhlíželi a pak jsme se rozhodli, že pojedeme na vedlejší Monte Piano MAPA. Vývoz nahoru je džípem, což děti velmi ocenili. Mimochodem než jsme nasedli do džípu, policajti se ztratili a cestu nahoru zase otevřeli, takže italské divadlo, ale děti už se těšily na džíp a tak jedem. Nahoře je spousta zákopů a dalších pozůstatků z  bojů z první světové války. Z jedné strany této hory byla Itálie a z druhé Rakousko-uhersko, mají to tam pěkně označené a můžete projít místy, kde měli jedni i druzí válečný sklad, můžete probíhat zákopy a podívat se do dalšího tunelu. Bylo zase nádherně, jen mi šla občas hlava kolem z neustálého řešení klacíků, neťapajících nožiček a požadavků všeho druhu. Hory a ta krása okolo to dost zachraňovaly :-). Přijeli jsme nahoru a dali si oběd a kochačku, takže jsme pak měli 4 hodiny na ťapání, v 5 jel poslední džíp zpět.

STŘEDA

Jedeme vyzkoušet takovéto hřišťátko na horní stanici lanovky. Cože, hřišťátko? Pořádné hřiště! Fakt tam toho bylo mraky, děti to rozhodně všechno nestihly obejít. Přijedete do města Badia – Abtei, nasednete na sedačkovou lanovku, zaplatíte jen 2 dospěláky a odvezete se na La crusc. Stačí ta první lanovka, je tam ještě navazující krátká kabinková, ale dětský ráj se skrývá hned u té první. Jsou tam vodní prvky, kuličkodráhy, prolézačka ve tvaru rolby a pak 2 restaurace a před každou jsou další houpačky, pískoviště a podobně.

Rodiče zatím kochačka a opalovačka…to by fungovalo, kdyby naše děti byly více samoobslužné nebo tam měly další děti. My jsme ta hřiště měli pro sebe a žádné jiné dítě tam nebylo! Dobrá změna po včerejších narvaných Tre cime. Pokochat a trochu poválet jsme se ale stihli.

Dokonce tam mají i připravené 2 hry pro děti, sic chvilku trvalo, než jsme se v nich zorientovali. První je nádherný dřevěný drak v jeskyni. Jsou tam psány zajímavosti o dracích, pak se vyplní dotazník a můžete ve slosování něco vyhrát. Druhá hra děti bavila moc a to si vyzvednete v restauraci Utia Lé (to je jedna z těch dvou restaurací) mapku, po které děti jdou a sbírají do ní po cestě razítka od dřevěných zvířátek v lese. Navíc se dojde ke krásnému jezírku, cesta dlouhá cca 500 m. Když děti donesou vyplněnou mapku zpět, dostanou malý, dokonce vkusný, dáreček.

ČTVRTEK

Měli jsme v záloze další hřiště ve výškách, ale já už jsem se přece jen potřebovala trochu hýbat z místa na místo! Sic můj mužíček by na to další hřiště klidně zamířil, ale má se mnou svatou trpělivost a ví, že překročení hranice mojí nehybnosti by se stejně nejspíš rovnal pěkně otravnému dnu ( = otravné Aničce). Vybrali jsme Lanovku na Boé a že zkusíme dojít 400 výškových k chatě Franz-Kostner MAPA , ke které jinak jezdí další maličká lanovka. Bylo tam nádherně! Akorát po zkušenostech z předchozích dnů bylo jasné, že dcerka musí do nosítka, abychom něco ušli. U jezírka jsme jí šupli do nosítka a nakonec na jeden zátah jsme to (za vydatného vyprávění příběhů synovi) dotáhli až k chatě! Ráj, neuvěřitelný nádherný výhled, chata byla otevřená a tak jsme dětem dopřáli horkou čokoládu se šlehačkou a s otevřenou pusou koukali na výhledy!

DALŠÍ DNY

…tedy pátek a sobota, jsme se jeli flákat k moři, protože bylo pořád nádherně a protože jsem to chtěla dětem dopřát. V sobotu po obědě jsme se zvedli z pláže a dojeli večer do Českých Budějovic. 

Děkuji tímto vyšším mocem za takovou neočekávanou dovolenou :D