"Socky" aneb sociální sítě

Já jsem si založila facebook, až když se narodil syn. Stěhovali jsme se do nové lokality a v ní funguje doteď úžasná sousedská skupina. Byl to pádný důvod si ho založit a pomohl mi na začátku zapadnout rychleji do komunity okolo, a od té doby se díky němu stalo spousta dalších, někdy až nedocenitelných, věcí. Čímž pádem nebude jen blbý, žejo. Jen vnímám, jak i já se někdy potácím mezi naprostými bláboly a trávím čas jejich čtením. Některé jsou naopak super, ale dá se bez nich v pohodě žít, budiž důkazem můj život před dětmi, kdy i okolí mi říkalo, že "ale na FB je to a to" a já jsem byla vůči tomu naprosto imunní a nepřišlo mi, že o něco přicházím, ba naopak. (Jsem to "neochutnala", jasný, a tudíž jak jsem si nepředstavila, o co vlastně přicházím, ale byla jsem s tím v poho, a jsem i teď, ba vděčná, že to tak bylo).

...ale jak zmiňuji, má to samozřejmě i nepopiratelné výhody. Tolik inspirace! Možnost něco (něco hodnotného 😅) sdělit! S někým se propojit a něco zorganizovat! Och!
Takže lavíruju mezi tím, kdy mám chuť celý facebook smazat, protože vedle obrazovky telefonu na mě čeká reálný offline život, a mezi tím přidávat víc článků, aby o La Volavce vědělo víc lidí a mohli jsme se společně potkávat na výletech.

Do toho všeho přichází ale ještě jeden faktor z třetí strany - facebook už se údajně stává platformou pouze pro přeživší dinosaury a celé to frčí vlastně úplně už někde jinde 🤣 Tudíž jsou možná mé úvahy zbytečné, protože za chvilku nebude koho hltit a můžu psát co chci 💪.
Já vím, já vím, přesunout se i na ty další platformy. Jenže z výše uvedených důvodů nějak nechci a mám pocit, že mám od nich klídek, jako jsem měla před dětmi a založeným facebookem. Tudíž mě nemůžou požrat. Asi jsem pěkná konzerva🥫🥫🥫. A že si tím brzdím progres? Asi brzdím, ale třeba to jde i jinak a to že je to "must have" může být jen další mýtus a pokus o chycení dalšího ptáčka do pasti.

A nebo taky ne. Nevylučuju, že za měsíc nezměním názor a založím si Instagram. Dovoluji si měnit názory, měním je docela často, dle nálady, nových informací a bůhví čeho ještě, podle toho který hlásek z těch mnoha ve mně zrovna získá navrch. Už jsem vám říkala, že jsem blíženec? 🤣